Civilizace Mayů vzkvétala především mezi 6. a 9. stoletím našeho letopočtu, ovšem její prvopočátky jsou k nalezení už v dobách několik tisíciletí před Kristem. Byla to indiánská, nábožensky založená kultura s ohromnými astrologickými znalostmi. Obývali Střední Ameriku, převážně území dnešního jižního Mexika kolem Yucatánského poloostrova. Přibližně 4 000 let pravidelně zaznamenávali změny v pozicích hvězd, souhvězdí a dalších objektů na nebi. Ze svých pozorování potom vycházeli při tvorbě Mayského kalendáře.

Kalendář je vlastně soukolí se soustavou hieroglyfů, které znázorňují cykly Solárního roku – haab (365 dní) a roku Posvátného – tzolkin (260 dní). Ze soukolí Mayského kalendáře a na něm nakreslených hieroglyfů ale můžeme vyčíst i další cykly, jako například tún (dlouhý 360 dnů), který se skládá z uinalů (jeden dlouhý 20 dnů). Dále můžeme narazit na kin (1 den), katún (200 dnů), baktún (144 000 dnů – necelých 400 let) a jiné. Kalendář je starý tisíce let, ovšem po celou svou existenci až dodnes velmi přesně předpovídal zatmění Slunce a další výjimečná postavení planet a hvězd ve vesmíru (odchylka v přesnosti nikdy nečinila více než 33 sekund). Je zajímavé, že Mayové dokázali takto dokonale vysledovat a zapsat do kalendáře cykly ve vesmíru, aniž by znali výkonnou počítačovou techniku, bez níž ke svým výpočtům a závěrům nedojdou ani dnešní astronomové. Také z toho důvodu je určitě velmi zarážející zjištění, že den 21.12.2012 našeho gregoriánského kalendáře je pro Mayský kalendář, který vždy uchvacoval svou bezchybnou přesností, posledním.

Z kalendáře vyplývá, že dnes žijeme v době třináctého, posledního baktúnu, který završí jeden Světový věk, trvající celkem 5 125 let, a zároveň na vrcholu Galaktického cyklu, trvajícího 25 627 let, přičemž oba tyto dlouhé významné cykly končí shodně právě 21.12.2012. Co to znamená?

Podle Mayů na zimní slunovrat roku 2012 dojde k unikátnímu postavení Země vůči středu galaxie Mléčné dráhy. Země, Slunce i střed naší Galaxie se tehdy budou nacházet v přesné linii (přímce). Podivuhodné je, že v podstatě ke shodnému závěru ve svých výpočtech dospěli také dnešní astronomové (viz 2. kapitola). Toto planetární postavení je přitom velmi výjimečný jev, k němuž dochází jen jednou za 25 800 let. Naše civilizace zatím nic podobného nezažila, a nabízí se proto otázka, jaký dopad bude mít toto mimořádné postavení planet a hvězd na naši Sluneční soustavu, potažmo na naši planetu. Spekuluje se o různých jevech, jaké by toto postavení mohlo způsobit – například poruchy geomagnetického pole Země, zvláštní úkazy na obloze, změna našeho vědomí (transformace), nahuštění energie a zrychlování času. Pravděpodobností výskytu těchto a dalších jevů se budeme zabývat v následujících částech. Co ale Mayové? Mají i oni předpoklady, jak se přechod Země přes galaktický rovník projeví na světovém vývoji? Ano.

Král Mayů měl na své hrobce napsáno proroctví „Radujte se do roku 2012, pak budete jiní”. Další z Mayských proroctví vztahujících se k naší době zase říká „Smrt bude stále nablízku, přijdou velké katastrofy, velcí vládcové zemřou, aby dali život novým vládcům“. Tak to alespoň píšou jiné weby jako třeba http://www.zahady.cz/. Mayové věří, že se Země dostane pod vliv jakési mocné kosmické energie, která planetu očistí od zla a změní naše vědomí a vnímání světa. Upozorňují ovšem mimo jiné zároveň na doprovodné „velké katastrofy”, jež by měly zasáhnout do života většiny civilizace. Potom, po roce 2012, se prý všechno změní a nastane nová světová éra nebo zcela nový svět. Řečeno stručně, Mayové nám zřejmě pro období do roku 2012 předpovídají stupňování se katastrof, transformaci, ale ke dni 21.12.2012 zřejmě jen konec světa v takové podobě, jak jej známe (konec materialistického smýšlení) a přechod světa do vyšších vibrací, nikoli naprostý konec. Už brzy se dozvíme, nakolik úspěšná tato zčásti optimistická předpověď od slavné Mayské kultury bude…

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz